Jak stručně popsat tak výjimečnou a nezapomenutelnou událost jako je tábor? Tábor je nejvýznamnější akcí celého oddílového roku. Proto se ho může zúčastnit jen ten člen oddílu, který v průběhu roku plní své oddílové povinnosti a má pravidelnou docházku. Vzájemná souhra a schopnost spolupráce získávaná v nesčetných závodech a akcích je totiž hlavním předpokladem úspěšného zvládnutí tábora. Tábor stavíme z krajinkových podsad, kde na konstrukcu je natažena plachta – áčko. Tento dočasný třítýdenní domov pro stanovou dvojici si uvnitř všelijak vylepšujeme a zkrášlujeme. Stanové dvojice zároveň tvoří táborovou službu, které pod vedením dospělého člena PK střídají v přípravě veškerých pokrmů pro ostatní členy oddílu. Služba zároveň plní další povinnosti, ke kterým patří zejména nakupování (na nákupy jezdíme na kole), mytí nádobí, doplňování pitné vody i vody na mytí rukou, úklid kuchyně a jídelny, doplňování dřeva a pod.
V současné době jezdíme na lesem obklopenou louku u rybníka Pstruhovec na Vysočině. Každý den pro nás začíná rozcvičkou a koupelí ve zmíněném rybníce. Služba mezitím připravuje snídani. Následuje úklid a bodování stanů, po nástupu pak odjezd nákupčíků na kolech. Program na táboře je velmi rozmanitý. K tradičním bodům patří táborová olympiáda (nejčastěji běhy, hod diskem a vrh koulí, plavání, střelba z luku…) dále Veselá Desítka (soubor různých drobných závodů), Mistr uzlování, Třináctá noc (večer různých scének a výstupů), a pod. Zvláštní místo zaujímá táborová dlouhodobá hra zakončená cestou za pokladem, sestávající z denní i noční části. Družiny mezi sebou soupeří v úsecích, které bývají kombinací dvou hlavních směrů – „na bednu“, tedy na přemýšlení a vymýšlení řešení a „na cihlu“, to jest fyzickou zdatnost prověřující. Všechny úseky ale především prověřují souhru družiny a schopnost spolupracovat.
Program dále tvoří různé hry v lese, na louce u tábora, v rybníce a pod ve dne i v noci. Vydáváme se na výpravy do okolí, snažíme se poznat kraj ve kterém táboříme. Navštěvujeme významné krajinné zajímavosti v okolí, rozhledny, lanový park, muzea, soukromé sbírky nadšenců v nějakém oboru, či bio farmu. Velmi rádi a intenzivně využíváme možnost koupání v rybníce či řádění na voru.
Učíme se různým tábornickým dovednostem. Přirozenou školou je již vlastní stavba tábora a táborových staveb nebo vaření, topení a zpracování potravin při službě. Stavíme i klasické celtové „jehlánky“ ve kterých se pak zájemci vydávají na nocování mimo tábor. Stavíme lanové lávky a učíme se je zdolávat. Čas věnujeme i nácviku dovedností jako je přišívání knoflíku, zacelení trhliny v látce, nácviku první pomoci, práci s buzolou a pod.
Každý večer zpíváme oddílové písničky, vyprávíme si zážitky z proběhlého dne i z dávných dob, čteme si. Někdy pak ještě organizujeme noční hru, pozorujeme hvězdy nebo se jen tak vydáme tmavým lesem na paseky ozářené měsícem.
Na táboře probíhá tradiční zapisování do táborových lejster. Podle dávné tradice získává každý tábor svůj název a znak, který je napalován na dřevěné kolečko a vyvěšen na památku v klubovně. 6. června si připomínáme den Jestřábových narozenin. My starší připomínáme zážitky s ním společně prožité, čteme povídky i úryvky z knížek, připomínáme dávné oddílové zvyklosti, vzpomínáme třeba nacvičením scének z Rychlých šípů. Od loňského roku zavádíme Jestřábův memoriál, který je vlastně synonymem pro tradiční mezidružinové klání, neboli BOJ DRUŽIN.
