Nepsané zákony tvoří soubor pravidel vytvářejících charakter a zvyklosti oddílu. Ovlivňují chování a vzájemné vztahy mezi námi, jsou otevřeným kodexem, do kterého postupně přibývají další ustanovení. Je naší ctí je dodržovat, jak umíme nejlépe.
Zákon o slzách
říká zjednodušeně toto: Nedělej ostatním to co bys nechtěl, aby druzí dělali tobě. Patří sem zejména různé rozjívené či klackovité zábavy, pošťuchování, posmívání se druhému z jakékoliv příčiny a podobně.
Nemluvíme hrubě
Chceme v oddíle vytvářet prostředí slušné, bez jakékoliv hrubosti. Nadávky, neslušná slova či neurvalé výrazy mezi Hochy od Bobří řeky nepatří. A mělo by být naší společnou snahou být slušným NEJEN v oddíle ale i doma, ve škole, kde nejsme nikým z oddílu pozorováni. Pokud komukoliv z nás hrubý či neslušný výraz někomu „ulítne“, ostatní ho na to upozorní.
Nemluv za jízdy s mužem u kormidla
Toto ustanovení říká, že pokud někdo z vedení vysvětluje například pravidla hry, vyhlašuje výsledky nebo má jiný „proslov“, neskáče mu nikdo do řeči. Jestliže má kdokoliv nějakou připomínku či dotaz, zvedne ruku, a čeká až bude ke sdělení vyzván.
Nástup do třinácti vteřin
Je-li pískán nástup, dostaví se do třinácti vteřin každý člen oddílu který je v doslechu, byť by byl v danou chvílí sebevíc zaměstnán. Nastupujeme podle družin, do pozoru a až do pokynu POHOV se mezi sebou nebavíme.
Torny do řady
Po příchodu na tábořiště nebo zastávce během cesty vyrovnáme svoje torny pěkně do řady a udržujeme kolem nich po celou dobu pořádek.
Pozdrav a podání ruky
Při příchodu i odchodu z oddílové akce si podáváme pravou ruku. Není myslitelné se prostě jen „vypařit“ a nerozloučit se s ostatními. Zákon dále říká, že pozdravíme také jakoukoliv osobu, která například přijde do klubovny – rodiče, bývalé členy a pod. Nepozdravit považujeme za neslušné. Specifickým oddílovým pozdravem je pozdrav „Tři psi“ doprovázený zdvižením palce, ukazováčku a prostředníčku pravé ruky.
Dej to dál
má v oddíle dva významy. Tím prvním je předání zprávy která putuje od jednoho k druhému když jdeme na výpravě poněkud „roztaženi“. Zpráva je doprovázena oním magickým „Dej to dál“. Tohoto hesla nezneužíváme, neposíláme pod ním zprávy nepodstatné, různé vtipy a pod. Druhý význam by se dal shrnout do pravidla „Přidrž šlehající větev“. Prodíráme -li se například křovím nebo větvemi, dáváme pozor, aby námi „napružená větev“ šlehnutím někoho nezranila. Přidržet větev jen pro sebe a prudce ji pustit na toho kdo jde za námi je bezohlednost.
Říkáme si jen přezdívkami nebo křestními jmény
Nikdy, ani žertem, nevoláme na ostatní jejich příjmením ale vždy jen křestním jménem nebo přezdívkou. Nepoužíváme také dnes rozšířené a přitom již bezobsažné a neosobní oslovení „kámo“, „brácho“ a pod.
Na technické věci se nesahá
„Technickými věcmi“ se rozumí zejména cizí „choulostivé“ přístroje, například telefony, fotoaparáty, hodinky, hudební nástroje. Zobecnit se dá tento zákon na veškerý majetek někoho jiného s nímž není možno bez vědomí majitele jakkoliv zacházet.
Jízda vlakem
Při oddílovém cestování v jakémkoliv dopravním prostředku jezdíme pokud možno pohromadě. Není možné aby se část mužstva „trhla“ a odešla na jiný konec vagónu. V dopravních prostředcích vždy opatrně a ohleduplně sundáváme tornu a snažíme se, aby zavazadla překážela co nejméně. Chováme se tiše a slušně k ostatním cestujícím. Při vystupování se snažíme o maximální urychlení, zejména při vynášení batohů, které skládáme, nikoliv házíme, na předem určené místo.
V oddíle se neloudí
Je to jeden z důležitých předpokladů společenského chování. Má-li například někdo z nás sebelepší pochoutku, nikdy nežádáme, aby nám dal ochutnat, neučiní-li to on sám z vlastního popudu.
Nožní hry jsou zakázány
Míní se tím hrátky a nezodpovědné zacházení s nožem jako například sekání nožem do země či do stromu, mávání nožem před druhými a obecně jakákoliv manipulace s nožem k jiné než určené činnosti. Zákon lze zobecnit na další nářadí a nástroje jako je například sekyrka, nůžky, na táboře pak třeba krumpáč, rýč, lopata….
V oddíle se nesází
Rozuměj – nesází se o peníze nebo nějaké cennosti, neboť není přípustné, aby se někdo na někom obohacoval. Povoleny jsou jen sázky legrační, „nevýdělečného“ typu, kde ten kdo prohrál, musí vykonat nějakou předem domluvenou činnost (například kliky), ale nesmí se cítit ponižován.
Zezadu se nehází
Neházíme na druhé z žertu, třeba při pochodu zezadu šišky či sněhové koule. Toto neplatí při hrách, kdy na sebe v rámci pravidel házíme papírovými míčky nebo i šiškami – kdy ale každý musí být stále na zásah připraven. Chceme-li využít moment překvapení, nemíříme na hlavu, neházíme vší silou.
Zvedni ruku
Pokud člen vedení chce aby se ostatní ztišili a nechce se s nimi překřikovat, zvedne jen ruku. Chlapec, který toto gesto zaznamená, ztichne, zvedne také ruku a upozorní na to ostatní. Druhý význam je zvednout ruku tehdy, když je někdo volán, a je uprostřed nějaké větší nepřehledné skupinky.
Hry s ohněm
Nepalte zbytečně, pro nic za nic zápalky, papíry a pod. Nemávejte hořícími, či žhnoucími větvemi abyste někomu nezpůsobili zranění nebo poškození jeho věcí. S ohněm zacházejte tak, abyste zamezili úrazu vás i ostatních případně materiální škodě. Na táboře dávejte pozor na manipulaci se svíčkou, kterou umisťujte vždy do nehořlavé podložky (například plechovky) daleko od stanové celty či oblečení. Při opuštění stanu svíčku vždy uhaste.
Podej o sobě zprávu
Vzkažte či napište ihned, musíte-li vynechat oddílový podnik. Pro hlášení nepřítomnosti o které víte dlouho dopředu, využijte k tomu určený sešit omluv v klubovně. Nespoléhejte na to, že omluva pronesená pouze ústně v rámci programu bude zaznamenána. Nenadále nastalé příhody a vážné důvody k neúčasti hlaste někomu ze členů PK nebo na oddílový e-mail oddil@pd-hobr.cz.
Noční klid
Při společném noclehu a po výzvě k večerce je naprosté ticho a zhasnuto. Toto ticho trvá až do budíčku. Tato vžitá ukázněnost je jednou z našich samozřejmostí vyjadřující dobrý vztah k ostatním. I když mě se nechce spát, není důvod, abych hovorem či jakoukoliv činností rušil ostatní.
Kytičky jsou tabu
Nikdy netrháme zbytečně květiny, ani kdyby jich kolem nás byly záplavy. Nesrážíme jejich květy prutem nebo klackem, nekopeme do hub, nelámeme větve… V širším kontextu říká tento zákon, že se máme chovat šetrně k přírodě.
Fair play
Při každém svém počínání buďte FÉR. Nepodvádějte při hrách v touze po dosažení lepšího výsledku. Nezneužívejte při hrách se střelami pravidlo, že o zásahu nebo „nezásahu“ rozhoduje ten domněle zasažený. Nesnažte se získat pro sebe jakékoliv výhody na úkor ostatních. Dbejte, aby vaše čest vždy zůstala vysoko.
Index a tabu
Slovo tabu označovalo již v dávných kulturách něco posvátného, nedotknutelného. Tabu jsou například osobní věci ostatních, vše co souvisí s jejich soukromím. To, že je něco „na indexu“ znamená, že tato věc se v oddíle nedělá. Například používání mobilů během oddílových akcí, nebo konzumace jídla během klubovní schůzky.
Lahev vody na výpravu
patří, spolu s ostatními věcmi do povinné výzbroje. Pokud ji zapomeneš, budeš nucen žádat o vodu ostatní, tedy ty, kteří se s lahví celou cestu nesou. Voda (i svačina) by ti měla vystačit na celou výpravu.